Pokud se rozhodneme pěstovat růže, vybereme jim vhodné stanoviště, zajistíme jim vyhovující půdu a vybereme odrůdy, které by vyhovovaly našim představám i podmínkám. Než s pěstováním začneme, měli bychom si uvědomit několik důležitých podmínek.
Úprava sazenic růží před výsadbou
Sazenice růží je třeba před výsadbou ještě upravit. Znamená to nejen odstranění poškozených či suchých částí kořenového systému, ale především zkrácení kořenů asi o polovinu. Kořeny sazenic nám nesmí zaschnout. Když si je přivezeme z obchodu, raději je přes noc ponoříme do vody.
Při podzimní výsadbě upravujeme i nadzemní část, odstraníme zelené výhonky, které jsou měkké a příliš tenké – ponecháváme tři až pět větších silnějších výhonků. Při jarním vysazování se hlavní výhonek zkrátí na dvě až tři očka.
Výsadbové jámy
Sazenice vysadíme do jamek, které jsme si už předem připravili. Měly by být dostatečně velké – tak aby místo očkování na kořenovém krčku bylo v zemi asi 3 až 5 cm hluboko pod úrovní záhonu. Sazenici posadíme do „hnízda“ a volně rozložené kořeny jemně prosypáváme zeminou, kterou jsme smíchali s kompostem (v žádném případě je násilně nepřitlačujeme). Teprve v téměř plné jamce zeminu stlačíme, kořeny dobře upevníme a důkladně sazenici zalijeme. Když se voda vsákne, doplníme zbytek zeminy až po kořenový krček.
Vzdálenost mezi sazenicemi
Vzdálenost mezi sazenicemi je odvislá na jejich velikosti. Stromečkové růže na vzdálenost 100 cm. Keříčkové růže na záhonech sázíme většinou 50 cm od sebe (trojspon). Mezi popínavými necháváme od sebe 2 až 3 metry. U botanických a sadových růží mohou být na 1 metr čtvereční až 3 sazenice. Chceme-li z nich vytvořit koberec, pak vysadíme až 6 kusů na metr čtvereční.
Péče o naši růžovou krásu
Ošetřování růží znamená kypřit půdu, pravidelně odstraňovat plevel, dostatečně zalévat (podle potřeby a počasí) a samozřejmě přihnojovat. Při okopávce musíme dávat pozor, abychom rostliny neporanili. Důležité je také odstraňovat plané výhonky. Růže nám budou vděčny za mulč, který jim dopřejeme. Ten totiž přispívá k rovnoměrné vlhkosti a brání nárůstu jednoletých plevelů. Jestliže na jaře (respektive koncem jara či ještě začátkem léta) najdeme planý výhonek, který vyrůstá z kořenů podnože, okamžitě jej odstraníme. Roste totiž na úkor ostatních ušlechtilých.
Zálivka je důležitá
Aby byla zálivka skutečně účinná, musí se voda dostat minimálně do 50 centimetrové hloubky, což znamená dodat na 1 metr čtvereční asi 30 až 50 litrů vody. Nejlépe je zalévat ráno přímo ke kořenům rostliny. Koncem léta, v průběhu podzimu se zaléváním přestáváme, protože už nám příroda nabízí dostatek srážkové vody. Ovšem během suchého podzimu (jaký se nám předvádí v letošním roce) bychom měli růžím ještě před zimou dodat dostatečnou závlahu, aby byl jejich kořenový systém dostatečně zásoben na jarní období.
Ke správnému pěstování patří i správná výživa
Správná výživa začíná už před výsadbou, kdy do jámy doplníme živiny, které pak rostlině postačí po celý první rok – nejlepším hnojivem je dobře vyzrálý kompost, případně i hnůj, rohová moučka nebo guáno (nahromaděný trus mořských ptáků či netopýrů). Protože růže mají velkou spotřebu živin, začneme je již od 2. roku pravidelně hnojit. Nejlepší je používání speciálního hnojiva na růže. V předjaří dodáme pomalu rozpustné hnojivo, přihnojíme ještě před tvorbou poupat. Hnojit můžeme i na podzim, aby dřevo před zimou lépe vyzrálo.
Zdroj: https://urobsisam.zoznam.sk/
-
- RŮŽE
-
- RŮŽE
-
- RŮŽE