PROČ SBÍRAT JEDLÉ PLANÉ ROSTLINY

Existuje velké množství rostlinek, které považujeme za nepříjemný plevel, ale které můžeme také sbírat a konzumovat. Můžeme si tak vylepšit svou stravu i zdraví, i když nemáme ani zahrádku nebo možnost koupit čerstvou zeleninu či ovoce.

Proč sbírat plané rostlinky

Jednak si obohatíme jídelníček, vylepšíme a doplníme stravu o čerstvé potraviny, jednak jednoduše doplníme živiny, minerály i stopové prvky, které potřebujeme pro naše zdraví. A navíc díky sběru planých rostlin strávíme v přírodě více času.

Jak na sběr planých rostlin

Nejdůležitějším pravidlem je, že sbíráme pouze ty rostliny, které dobře známe. Sbíráme mladé, zdravé části rostlin (mladé výhonky, listy) a pouze na místech, kde nehrozí kumulace škodlivých látek. Nejvhodnější jsou stinná místa a sběr za slunečného dne, pak se droga lépe suší. Sebrané rostliny zpracujeme co nejrychleji, přebereme, očistíme, použijeme do jídla nebo konzervujeme (sušíme, mrazíme, nakládáme do oleje, lihu, octa…).

Obsahové látky v planých rostlinách

Jako v ostatních rostlinách i v těch planých najdeme nejrůznější obsahové látky. Například:
Alkaloidy tvoří známu skupinu přírodních látek. Vyskytují se nejčastěji ve vyšších dvouděložných rostlinách. Jejich fyziologické účinky mají vliv na nervovou soustavu člověka.
Flavonoidy jsou organické chemické sloučeniny, které najdeme ve všech zelených potravinách, ovoci, zelenině a bylinkách. Chrání buňky před volnými radikály, brání růstu nádorových buněk, posilují imunitní systém a působí preventivně proti srdečním chorobám.
Glykosidy jsou přírodní organické sloučeniny, mají ochrannou funkci (antibiotika, antimykotika). Jsou hořké a využívají se v potravinářství i v lékařství.

Hořčiny – látky rostlinného původu s výrazně hořkou chutí. Ovlivňují příznivě naše trávení. Užívají se jako tinktury, extrakty a alkoholové výtažky.
Lipidy tvoří významnou součást rostlinného organismu. Vyskytují se hlavně jako oleje, jejich funkce je zásobní nebo stavební.
Minerální látky se podílejí na výstavbě tělesných tkání, jsou důležité pro vedení nervových vzruchů. K nejvýznamnějším patří: draslík, vápník, sodík, hořčík, železo, mangan, zinek, křemík.

Pryskyřice mají pro rostlinné tělo ochranný význam, hojí rány a chrání rostlinu před infekcí a patogeny.
Sacharidy tvoří podstatnou součást rostlinného organismu, jsou zdrojem energie pro metabolismus, jsou stavebním kamenem pro buňky a pletiva, mají zásobní funkce.
Silice se také nazývají éterické oleje. Slouží rostlinám hlavně jako ochrana před patogeny, před hmyzem, před spásáním a v květech k vábení opylovačů. Uplatňují ve farmacii, potravinářství a kosmetice.

Třísloviny mají lehce svíravou až trpkou chuť. V rostlinách se hojně vyskytují, mají antibakteriální a hojivý účinek. Využívají se v lékařství, ve farmacii a potravinářství.
Vitamíny jsou nezbytné pro životní funkce. Dělí se podle rozpustnosti na dvě skupiny: vitamíny rozpustné v tucích A, D, E, K a vitamíny rozpustné ve vodě, např. vitamíny skupiny B, niacin, biotin, kyselina listová, kyselina, askorbová.