JEDLÉ PLANÉ ROSTLINY 1/4

Divoké či plané rostlinky, které nám nabízí sama příroda, můžeme začít ochutnávat již od jara. Tehdy čerstvě vyraší (dřív než ty naše pěstované), jsou jemné, chutné a plné výživných a léčivých látek pro naše zdraví. Je skvělé využít křehkost a obsažené látky těchto rostlin k podpoře svého těla.

Některé plané rostliny známe

Některé rostliny určitě dobře známe, s jinými nám pomůže atlas rostlin.

Andělika, bedrník, bršlice a čekanka

Andělika lékařská (Archangelica officinalis) se vyskytuje hlavně podél potoků, na vlhkých loukách apod. Keltové ji využívali jako posvátnou bylinu při oslavách letního slunovratu. Používala se při vykuřování, jako kadidlo, na ochranu proti moru i na vyhánění zlých duchů.  Listy a lodyhy sbíráme v květnu a červnu, plody v září, oddenky je nejlépe sklízet na podzim či na jaře. Obsahuje například karoten a vitamín C.
Andělská pomazánka: Smícháme tvaroh, hrst pažitky a hrst jemně nasekaných listů anděliky. Ochutíme solí a pepřem a mažeme na chleba.

Bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) roste na suchých slunných místech. Podle Mathioliho herbáře si ho Španělé přidávali do vína, aby mělo obzvlášť libou chuť. My můžeme sbírat od dubna do června mladé listy, které obohatí saláty, polévky i omáčky. Obsahuje mimo jiné i minerální látky hlavně vápník a draslík.
Rajčatový salát s bedrníkem: Nakrájíme asi 500 g rajčat, 2 hrnky listů bedrníku, 1 mozzarellu, 1 cibuli. Promícháme se 4 lžícemi oleje, 2 lžícemi jablečného octa, bazalkou, oreganem, solí a pepřem. Necháme asi 30 minut odležet v chladu.

Bršlice kozí noha (Aegopodium vulgare) má rád vlhká stinná stanoviště. Najdeme ho v parcích, v křovinách, na okrajích lesů… Od března do května sbíráme mladé listy před květem. Přidáváme ji do salátů i do polévek a pomazánek. Obsahuje bílkoviny, silice, minerální soli, vitamin A, C.
Bršlicový špenát: Připravujeme jako klasický špenát. Na oleji osmažíme cibulku, na ní asi 20 minut podusíme 500 g mladých listů bršlice s troškou vody. Pak už jen přidáme 2 vejce, sůl, pepř a 250 ml smetany ke šlehání.

Čekanka obecná (Cichorum intybus) roste hojně u cest, na mezích a pastvinách, rumištích. Na jaře sbíráme mladé spodní listy a kořen na jaře i na podzim. Obsahuje železo, vápník, měď i vitamíny B, C, P, K. Kořen čekanky se využíval jako náhražka kávy, známá cikorka se dokonce i vyráběla.
Čekankové výhonky i v zimě: počátkem podzimu vykopeme kořeny čekanky a uložíme v chladu ve vlhkém písku. Za pár týdnů si už můžeme pochutnávat na mladých křupavých výhoncích.

Černohlávek, česnáček a hluchavka

Černohlávek obecný (Prunella vulgaris) nalezneme na loukách, pasekách v sadech, parcích i u lidských sídlišť. Celá rostlina (kromě kořenů) je jedlá, sbíráme ji od května do října. Černohlávku je podobný popenec nebo zběhovec, záměna však není nebezpečná – všechny jsou jedlé.
Využití do salátu: Mladé lístky i celé rostliny černohlávku nakrájíme a přidáme do salátu.

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata) se vyskytuje spíše na chladných a stinných stanovištích – na okrajích cest, lesů a křovin. Obsahuje vitamin C. Od dubna do srpna sbíráme listy, květy i semena.
Využití: Chutí i vůní připomíná česnek, užíváme ho jen v čerstvém stavu – nakrájíme jej na chleba, přidáme do salátů či pomazánek.
Salát s česnáčkem: 1 hlávka salátu, 1 červená cibule, lžíce nakrájeného libečku a petrželky, hrst listů česnáčku, 2 lžíce oleje, špetka soli, pepř, šťáva z půlky citrónu – zeleninu drobně nasekáme a vše promícháme.

Hluchavka nachová (Lamium purpureum) je zcela nenáročná, roste na rumištích, v zahradách i na sídlištích. Využívat můžeme i hluchavku bílou (Lamium album) – jedlé jsou mladé listy, vrcholky a květy, můžeme je sbírat po celou dobu vegetace.
Hluchavková tinktura: 1 lžíci květu zalijeme 1 litrem alkoholu (např. vodky) a necháme 2 – 3 týdny odstát. Pak přecedíme – využíváme při nespavosti nebo při gynekologických obtížích.
Semínkový salát s hluchavkou a kefírem: hlávkový salát natrháme na kousky, 1 balíček ředkviček nakrájíme na kolečka, přidáme 4 proprané stonky hluchavky a promícháme s připravenou zálivkou ze 400 ml kefírového (nebo acidofilního) mléka a 100 ml vody ochucenou třtinovým cukrem, solí, pepřem a kmínem. Přisypeme ještě 2 lžičky chia semínek.