Mléčně bílé pásy, které jsou ozdobou listů této zajímavé léčivé byliny, prý podle legendy vznikly z mléka Panny Marie. Proto také dostal ostropestřec své druhové jméno mariánský. Už v minulosti zastával důležité místo v domácnostech. Pěstuje se na zahrádkách většinou pro jeho neobvyklý vzhled.
Jak poznáme ostropestřec
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je atraktivní bodlákovitá až 200 cm vysoká bylina, která na jaře vyrazí celým trsem bodlinatých poloobjímavých zubatých listů s výraznou kresbou bílých žilek, mohou být dlouhé i 40 cm. Koncem června se objeví na dlouhých lodyhách květenství a na konci léta se z květů purpurově červené až fialové barvy vyvinou plody – ochmýřené nažky. Ty jsou pak předmětem zájmu přírodní medicíny. Květy obsahují velké množství drobných hnědých semen s dlouhým pérovitým chocholem; je dlouhý 10 až 15 mm.
Ostropestřec aneb bejlí panny Marie
Ostropestřec mariánský pochází ze Středomoří a z Kanárských ostrovů odkud se rozšířil téměř po celém světě. U nás se často pěstuje jako okrasná zahradní bylina – občas i zplaňuje, pak ho najdeme v blízkosti zahrad, u kompostů, podél cest…
Název mariánský souvisí se starou legendou, podle níž vznikly bílé skvrny na lístcích z mléka Panny Marie.
Ostropestřec mariánský má několik lidových názvů, říká se mu například: bejlí panny Marie, jmelí P. Marie, bodlák Marie, bodlák ostrý, pestrý či stříbrný, Kristova koruna, kardus mariánský, podstrom, kotlačka, volčec, podstřel, ostruha rytířská…
Obsahové látky a účinky
Z obsažených látek je nejvíce zajímavá především směs flavolignanů, jsou dostupně pod různými obchodními názvy (Flavobion, Silymarin…). Dále jsou tu bílkoviny, hořčiny, vitamín E, mastné kyseliny…
K nejznámějším účinkům ostropestřce patří jeho blahodárný vliv na játra – přispívá k jejich pročištění i správnému fungování. Podporuje také normální činnost srdce a trávení, napomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. V neposlední řadě zajišťuje přirozenou obranyschopnost organismu, a protože se jedná o antioxidant, chrání buňky před oxidačním stresem.
(Oxidativní či oxidační stres je základní nerovnováhou mezi produkcí volných radikálů v těle a schopností těla se s nimi vyrovnat a detoxifikovat jejich škodlivý vliv skrze neutralizaci antioxidanty … viz oxidační stres )
Dobré výsledky se dosahují podáváním ostropestřce při drogovém postižení jater, ale také při rekonvalescencích, po ozařování, chemoterapiích a po dlouhodobém podávání antibiotik, či alkoholismu.
-
- OSTROPESTŘEC SAZENICE
-
- SILYBUM MARIANUM
-
- DEKORATIVNÍ LIST
Jak používat ostropestřec
Květy jsou chráněny ostny – proto se sbírají strojem, nebo v rukavicích. Aby se z plodů ostropestřce uvolnilo co největší množství účinných látek, je vhodné je předem nadrtit či rozemlít.
Lze je konzumovat samostatně za studena, přidávat třeba do jogurtů, kaší, džusu, smoothie nebo z nich připravujeme nálev (zalitím horkou vodou se však část léčivých látek zničí.).
V homeopatii se předepisuje ještě na zlepšení funkce žlučníku, proti žlučovým kamenům a při depresích.) Lidé ho odpradávna konzumovali jako zeleninu (spolu s olejem a kuchyňskou solí) a staří Římané ho používali při onemocněních jater, žlučníku i sleziny.