TAJEMNÉ MAGICKÉ BYLINKY

Název „magické rostliny“ není příliš obvyklý. Ale možná jsme se s ním už setkali, protože v Evropě spadá magie bylinek, jak dokázaly archeologické nálezy, daleko před začátek našeho letopočtu. U Ötziho – nalezeného tzv. ledovcového muže “Homo tyrolensis” se našly mimo jiné i různé léčivé byliny.

Magie bylinek

Bylinky byly od pradávna pomocníky našich prababiček, které předávaly cenné znalosti a zkušenosti dalším generacím. V magii bylinek jsou léčivky naši pomocníci: Každá má svou moc a účinek, pomáhají uzdravovat i ochraňovat, posilovat i podporovat, očišťovat i léčit…

Léčivé rostliny sbíráme i pěstujeme

Pokud se věnujeme práci s léčivými rostlinami, pak bychom měli dodržovat určitá nepsaná i psaná pravidla. Připravujeme-li mastičky, lihové či olejové výtažky, ale také různé čaje – pak nikdy nepoužíváme kovové předměty. Nejvhodnější jsou porcelánové, skleněné, kameninové či dřevěné pomůcky.

Kouzelné bylinky

Bylinek s magickými a léčivými účinky je velmi mnoho – vybrali jsme dnes například:

vlaštovičník větší (Chelidonium majus)
Bylináři mu vždy přisuzovali významné magické účinky. Dokazují to i jeho lidové názvy, které uvádí i známá bylinkářka Maria Treben, například: boží milost, boží dar, krevní bylina, oční koření, rostlina P. Marie…
Vlaštovčí bylinka spolehlivě funguje na bradavice a kuří oka, je užívána jako doplňková léčba leukémie, pomáhá třeba při onemocnění jater i hučení v uších… Aplikuje se ve formě tinktury nebo čaje (ve větším dávkování je jedovatý).

řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)
I jeho lidové názvy svědčí o oblibě této vyhledávané byliny: bič boží, celého světa zdraví, královský traňk, vrkočky P.Marie…
Sloužil jako ochrana před černou magiií i na aktivaci čaker. Je to starodávná královská bylina s ohromnou léčivou silou. Zkusit můžeme čaje i masti, koupele i tinktury. Řepík účinkuje na záněty v ústech, krku i hrtanu, uklidňuje hlasivky, pomáhá s chudokrevností, léčí játra i slezinu…zevně se užívá na křečové žíly či bércové vředy.

yzop lékařský (Hyssopus officinalis)
Říká se mu bylina poslední pomoci, klášterní bylina nebo třeba izopek… a pěstoval se v každé klášterní zahradě.
Proslavil se hlavně díky dezinfekčním, ne-li antibiotickým účinkům – užívá se k léčbě zánětů cest dýchacích, trávících i vylučovacích obtížích. Silně stimuluje organismus a uklidňuje nervy.

pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) i pelyněk pravý (A. absinthium)
Černobýl se používal v potních chýších. Bylinkáři jej doporučují např. při dýchacích a trávicích potížích, tlumí bolestivé křeče, je účinný při nevolnostech…
Pelyněk pravý nebo také bylina sv. Jana, pamětníček, stříbřík…  pozvedává ducha, a je proto vhodný při meditaci, protože podporuje mentální a psychické schopnosti. Dovedl prý chránit i před prokletím.

mandragora lékařská neboli pokřín (Mandragora)
Patří k nejstarším magickým léčivkám – jeho kořen (podobný lidskému tělu) se musel vykopávat o půlnoci (film Císařův pekař). Léčivé účinky mandragory využíval i Avicenna či Hippokratés – na žlučníkové choroby, na bolesti hlavy, na jizvy i bolesti svalů… A ve starém Egyptě přidávaly ženy mandragoru do vína, když chtěly svést muže…