PĚSTUJEME AROMATICKOU MÁTU

Máta by neměla chybět na žádné zahrádce a pěstovat ji můžeme i na balkoně v truhlíku či květináči. Má široké využití jak v kuchyni, tak i v léčitelství. Vybrat si můžeme z několika druhů a netřeba se bát, její pěstování je totiž víc než jednoduché…

Aromatická bylina vlhkých míst

Máta (Mentha) je vytrvalá aromatická bylina patřící do čeledi hluchavkovitých, která hojně roste na mokrých nebo vlhkých místech. Její domovinou je jižní Evropa a Středomoří, ale roste i na severozápadě Afriky, na obou amerických kontentech i v Austrálii. Ale i u nás tato vonící rostlinka rychle zdomácněla.

Máta má hranaté většinou chlupaté lodyhy (mohou být až 1 m vysoké) vyrůstající z podzemních plazivých oddenků. Její aromatické tmavě zelené listy jsou prosyceny esenciálními oleji (hlavně mentolem), takže po rozemnutí mezi prsty výrazně voní. Oboupohlavné květy v barvách od bílé přes světle růžovou až po tmavě fialovou (podle druhů) tvoří husté klasy a na jejich nektaru si pochutnává létající hmyz.

Skromná, nenáročná

Máta patří k vděčným trvalkám, takže pokud se jejímu nenáročnému pěstování budeme alespoň trochu věnovat, můžeme se z jejích aromatických a chuťově nezaměnitelných lístků těšit mnoho let.
Půda: Máta má ráda vlhkou, propustnou a mírně humózní půdu.
Stanoviště: Nejlépe se jí daří v polostínu. Na slunci potřebuje větší zálivku.
Rozmnožování: Nejčastěji se množí vegetativně podzemními oddenky případně nadzemními šlahouny. Množit ji můžeme i semeny nebo řízkováním (vrcholové řízky).
Má dlouhé kořeny, které se plazí pod povrchem půdy, a z nich vyrůstají nové jednotlivé oddenky. Aby nám nezaplevelila zahradu, měli bychom jí vymezit prostor – “uzavřít” ji třeba v jámě, kterou vysteleme fólií, anebo mátu budeme jednoduše pěstovat v květináči.
Ale obecně si  pořizujeme v zahradnictví malé sazeničky…v dobrých podmínkách se mohutně rozrostou.

Jaký druh si máme vybrat

Existují dva základní druhy máty, a to máta klasnatá (M. spicata) a vonná (M. suaveolens). Z nich potom různými kříženími vznikaly další a další odrůdy, takže v současnosti je těžké určit přesný počet druhů.
K nejznámějším patří m. peprná (M. piperita), jejíž silice se přidávají do žvýkaček, větrových bonbonů nebo i do ústních vod.
Pěstovat můžeme třeba i m. dlouholistou (M. longifolia) nebo třeba m. dalmatskou (M. dalmatica), m. huňaté (M.rotundifolia), m. jemnou (Mentha ×gracilis)…a další.

Pokud rádi používáme mátu v kuchyni, pak se k přípravě dezertů či nápojů hodí exotické a příjemně vonící příchutě máty: m. citronová, jablečná, nebo ananasová anebo dokonce m. čokoládová. Lístky těchto rostlin opravdu mají nejen takovéto vůně, ale podle svého názvu i podobně chutnají.