Benedikt je léčivá rostlina, kterou bychom si na procházce v přírodě mohli lehce splést s „obyčejným bodlákem“ nebo bychom ji alespoň mohli považovat přímo za plevel. Ale není tomu tak. Je sice bodláku dosti podobný, ale liší se hlavně barvou květů, a navíc má ještě léčivé účinky.
Benedikt nebo benedykt?
Benedikt lékařský (Cninus benedictus) nebo také benedikt čubet (Centaurea benedicta) je skromná volně rostoucí léčivá rostlina překvapivě patřící do čeledi hvězdnicovitých. Má několik hezkých lidových názvů: bodláček, bodlák hořký či požehnaný, kardus benedyktus, krasovlásek nebo krasnovlásek, ostropes, pcháč požehnaný, bengálské konopí, zaječí oko i ouško…
Benedikt lékařský se sice podobá bodláku, ale má na rozdíl od něj žlutou barvu květů, zatímco bodlák má fialové. (Správně je benedikt – nikoliv benedykt).
Je to jednoletá až půl metru vysoká chlupatá bylina s přímou rýhovanou lodyhou, často bohatě větvenou – dole štětinatou, nahoře chlupatou – i podlouhlé zubaté tmavě zelené listy jsou chlupaté s trnitě lemovanými úkrojky. Trubkovité žlutavé květy jsou vesměs ostnité – kvete v červnu a červenci. Plodem benediktu je nažka s chmýrem.
Pochází původně ze Středomoří, z Malé a Střední Asie. Proto také roste na slunných místech a daří se mu na sušší, ale dobré půdě. Dnes se však už pěstuje všude (hlavně pro ozdobné účely): v Evropě, v severní Africe i v Americe.
Kdysi byl považován za všelék
Benedikt obsahuje hořčiny (hlavně knicin, který mu dodává specifickou chuť), silice, třísloviny a další účinné látky. Užíván byl už v dávné historii, kdy ho považovali za univerzální všelék. (Benedictus znamená požehnaný). Řecký lékař Dioscorides popisuje účinky benediktu na trávení a doporučuje jej na žaludeční problémy. (Pedanius Dioscorides řecký lékař, lékárník a botanik žil začátkem NL, je autorem pětidílné encyklopedie De materia medica o bylinném lékařství, která byla posléze jako lékopis široce používána po více než 1500 let.)
Benediktu jsou připisovány mnohé léčivé účinky hlavně antibakteriální a také protinádorové.
Užívá se:
při nemocech trávicího ústrojí, jater a žlučníku i slinivky (podporuje zažívání a tvorbu trávících šťáv i žluče)
při revmatismu a dně
k léčbě nádorových onemocnění – jako cytostatikum
zevně pak také k hojení ekzémů, vředů a ran.
Vnitřně ho užíváme ve formě nálevu (připravíme si ho z 1 lžíce drogy a čtvrt litru vody – pijeme denně 2 šálky.) Čaj z benediktu také podporuje činnost nervové soustavy. Musíme si však dávat pozor na předávkování, vysoké dávky mohou přivodit žaludeční nevolnost až zvracení. Nedoporučuje se dětem a těhotným ženám.
Gastronomie a další využití
Využívá se také v potravinářství: v pivovarnictví jako částečná náhrada chmelu, v likérnictví je součástí bylinných směsí pro bylinné likéry, například sladkého likéru Benediktinka, připravovali už ve středověku mniši, kteří jej pěstovali v klášterních zahradách.
Sušený žlutý květ benediktu se používá jako náhrada drahého šafránu pro přibarvení pokrmů
-
- BENEDIKT LÉKAŘSKÝ
-
- OKRASNÁ LÉČIVKA