KRÁSNÝ SKALNÍK PRO RADOST

Existuje mnoho různých druhů skalníku, a když budeme vybírat, přihlédneme nejen k vzhledu, ale i k nárokům rostliny a také k podmínkám, které mu můžeme na své zahrádce připravit. Chceme přece, aby se nová okrasná dřevina stala pýchou naší zahrádky. Skalníky jsou vhodné pro každou zahradu: vysoké i plazivé, stálezelené i opadavé…

Různé druhy skalníku

Skalník má více než 260 druhů a četné hybridní odrůdy, některé příležitostně zplaňují. Například jenom v Číně roste 59 skalníků a z toho 37 endemických. (Endemit je organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje.) V Česku jsou původními skalníky s. celokrajný a s. černoplodý.

Skalník může být plazivý, vzpřímený i rostoucí do výšky – odrůdu vybíráme podle funkce a vlastností dřeviny.
Plazivé odrůdy rostou pomalu – využíváme je jako dekorativní zahradní koberec či zajímavý porost stráně, břehu… Kromě dekorativního efektu jsou vynikající volbou, pokud potřebujeme zpevnit břeh či svah proti erozi. Skalník krásně vypadá u opěrných zdí, mezi skalkami nebo jako zakrytí nevábných míst (např. kontejneru).
Vzpřímený druh má ladné jemně se ohýbající větve, vytváří jedinečný „fontánový“ vzhled. Právě tento druh je ideální na živý plot. Můžeme jej nechat růst volně jako nebo upravit do pevně oříznuté formy (neformální přírodní forma má větší kouzlo).
Skalníky rostoucí do výšky se využívají jako solitéry – tedy malé dekorativní stromky, které pěstujeme v jedné nebo ve více řadách, aby pak tvořily ochranu našeho soukromí, ale mohou se sloužit i jako větrolamy.

Svou krásu předvádějí stálezelené i opadavé

Celoroční půvab zahrady nám zajistí stálezelené druhy např.: skalník Dammerův (Cotoneaster dammeri) nebo s. rozprostřený (C. procumbens) či s. vrbolistý (C. salicifolius).
Oblíbené jsou i opadavé: s. vodorovný (C. horizontalis), s. raný (C. praecox), s. puchýřnatý (C. bullatus) či s. Hjelmqvistův (Cotoneaster Hjelmqvistii) …
Jsou během jara a léta zelené, a podzim se objeví barevné tóny od žlutavé, oranžové až k červené a fialové. Po opadu listí zase vyniknou větvičky připomínající rybí kostru zdobené množstvím drobných plodů a vydrží na keři až do zimy.

Rady pro pěstování skalníku

Skalník je odolný, přizpůsobivý a nenáročný, daří se mu v různých podmínkách. Místo pro něj však vybíráme promyšleně, protože nesnáší přesazování.
Umístění: Skalník potřebuje zcela nebo částečně slunečné místo. Díky slunci jeho listy září všemi barvami a na podzim se objeví mnoho bobulí. Zvládne však i polostín či stín.
Půda: Má být úrodná a dobře propustná; snáší i půdu o pH 5,0 až 8,0. Snese i půdu vápenatou.
Voda: Přestože je skalník vůči suchu tolerantní, v prvním roce po výsadbě je třeba ho důkladně zalévat, obzvlášť je-li půda suchá.
Mulč: Po vysazení navrstvíme kolem keře mulč, který jednak udržuje vlhkost a jednak chrání záhon proti plevelu.
Zimní ochrana: Choulostivější jsou druhy stálezelené, je třeba ochránit je před tuhou zimou například chvojím.
Řez: Keře bychom měli pravidelně prořezávat, abychom podpořili tvorbu hustého olistění. Nejlepší doba k řezu je časné jaro. Samozřejmě přitom odstraňujeme všechny suché nebo nemocné větve. A pokud rostlina zhoustla příliš, provzdušníme ji vnitřním řezem v koruně.
Množení: Není nijak obtížné, obzvláště druhů poléhavých. Dobře se množí řízkováním (letorosty odebíráme po půlce června). Některé skalníky se množí i semenem.

Skalník můžeme pěstovat i v nádobách, musí však být prostorné, protože keře mají mohutné kořeny. Důležitá je pro ně zálivka.