POZOR – PLÍSEŇ NA ZAHRÁDCE

Plísně jsou rychlé a velmi zákeřné. Na naši opečovávanou zahradu číhá spousta nástrah, s nimiž musíme stále bojovat. Mezi ně patří i plísně, které postupně prorostou pletivy a pak uchvátí celou rostlinu. Je třeba takovým katastrofám předcházet, a pokud se u nás plíseň vyskytne, je třeba včas začít s takovým nebezpečím bojovat.

Plísně – vážná onemocnění rostlin

Plíseň je označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch jemným bílým nebo barevným myceliem.
Jsou to mnohobuněčné organismy, které se skládají z podhoubí a výtrusnice. Ve výtrusnicích se tvoří výtrusy, které se pak šíří vzduchem.

Plíseň patří mezi nejčastější onemocnění, se kterým se můžeme ve skleníku či na záhoncích setkat. Při napadení rostliny rychle prorostou jejími pletivy a spolehlivě zlikvidují celou úrodu. (Mycelium – podhoubí, shluk vzájemně propletených vláken.)
Zkušená zahradnice  Michala Brabcová: „Plíseň zahrnuje desítky houbových patogenů způsobujících padlí, antraknózu, skvrnitost nebo třeba černou hnilobu rajčat. Poznáme ji poměrně rychle, obvykle se ohlásí podezřelými žlutozelenými či tmavými skvrnami na listech rostliny. Pokud list obrátíme, objevíme podhoubí.“

Plíseň je označení pro skupinu hub pokrývajících povrch jemným bílým (případě i barevným) podhoubím. Mohou být:
užitečné (produkují antibiotika a organické kyseliny) nebo i škodlivé (způsobují onemocnění zv. mykózy jak u lidí a zvířat tak i u rostlin). Ty tvoří mykotoxiny, které rozkládají potraviny, papír, kůži, dřevo… (Název mykotoxin vznikl spojením řeckého „mykes“ = houba a latinského „toxicum“ = jed.)

Jak se onemocnění projevuje

Někdy se na listu objeví jen nenápadný puchýřek, poprašek…
Ale napadený list postupně hnědne, usychá a odumírá. A plíseň si přeskočí na další list, stonek, plod či na sousední rostlinu… Plíseň si totiž jako každý predátor vybírá slabší a nemocné kusy.
Nesmíme zapomenout, že plísním vyhovuje vlhké prostředí, kde se rychle množí.
Důležité je také stále myslet na prevenci a být připraven.

Využití plísní

I plísně mohou být užitečné… Nejznámější je využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky zabíjející živé mikroorganismy, zejména bakterie). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, jsou známy pod názvem penicilin. (Za jeho objev dostal Alexander Fleming roku 1945 Nobelovu cenu.)
V potravinářství se k výrobě sýrů (např. Camembert, Brie, Cambozola…) používají sýrové plísně např. Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti.