JAK SE NA ZAHRÁDCE ZBAVIT PLÍSNĚ

Zdravé a „spokojené“ rostliny rostou mnohem rychleji a podstatně více plodí. Jsou odolnější a také lépe odolávají suchu, mrazu i útokům patogenních mikroorganismů. Díky kombinaci účinků probiotik určených pro rostliny získáme větší a kvalitnější úrodu, a navíc obnovíme i ekologickou rovnováhu v půdě.

Antiplísňová opatření

• Stejně jako u lidí, je třeba i u rostlin posilovat imunitu a vyhýbat se stresu.
• Do zálivky přidáváme probiotika pro rostliny – užitečné bakterie obnoví v půdě i v těle rostlin mikrobiální rovnováhu. Opakujeme každých 10 až 14 dní.
• Rostlinám zajistíme čerstvý vzduch – ten totiž plísně nesnášejí. Znamená to, že při výsadbě dodržíme dostatečnou vzdálenost mezi rostlinami; rajčata či révu zaštipujeme, okurky vedeme do výšky na oporu…
• Při zálivce si dáme pozor, abychom nezalévali na list. Platí to zejména u rajčat, paprik, okurek a dalších plodin.
• Důležité jsou také tzv. sousedské vztahy – tedy vzájemné sousedství rostlin. Některé se dokážou vzájemně ochránit, jiným zase blízkost ostatních nesvědčí. Oblíbeným hostitelem plísní jsou brambory, proto je sázíme vždy trochu sranou od ostatní zeleniny. Naopak k dobrým sousedům patří přirození ochránci – poblíž zasadíme třeba mátu, bazalku, měsíček…
• Když vybíráme sadbu, nezapomeneme zjistit, jaká je její přirozená či vyšlechtěná odolnost vůči plísni.
• Pravidelně porost kontrolujeme a při prvním náznaku patogenní skvrny hned zasáhneme – list odstraníme. Hned také pozorně zkontrolujeme sousední rostliny. (Pozor – hlídáme i spodní stranu listů.)
• Připravíme si přírodní postřiky – buď jako prevenci při deštivém počasí nebo hned, když jsme našli napadený list. Stříkáme celé rostliny a nezapomínáme na spodní stranu listů. Zkusíme třeba česnekový výluh ze 3 prolisovaných stroužků česneku, které zalijeme ½ litrem vody, necháme 2 až 3 dny v chladničce louhovat, pak slijeme a používáme.
  Skořicový výluh: 15 g skořice louhujeme j den v litru vody – pak scedíme a aplikujeme na listy.
  Olejový postřik připravíme ze 3 lžic oleje, 4 lžic jedlé sody a 4 litrů vody.

Co tedy dělat, když nepřítele objevíme

Okamžitě odstraníme napadené listy (zničit, spálit). Jestliže plíseň najdeme i na stonku, rostlinu musíme vyhodit celou, aby se plíseň nešířila dál (už jí není pomoci). Poškozené odstraněné rostliny nikdy nesmíme dávat na kompost – roznesli bychom si nákazu po celé zahrádce.

Při likvidaci houbových chorob můžete vsadit na přírodní postřiky. Fungují nejen preventivně, ale i jako podpůrná léčba.
Velkým objevem posledních let je takzvaná chytrá houba Pythium oligandrum, která dokáže zničit plísně, ale rostlinu nepoškodí. Můžeme ji koupit v zahradnictví – použije se jako postřik, zálivka nebo roztok pro máčení sazenic před výsadbou.

Pokud se nákaza rozšířila, nezbyde nic jiného než použít chemický postřik. Regeneraci nemocných rostlin podpoříme probiotiky weiki. „Pomohou rostlinám rychleji obnovit poškozená pletiva a uzdravit se. Je potřeba obnovit zničenou ochrannou mikroflóru, podobně jako u lidí,“ říká zahradnice Michala Brabcová.
Podívat se můžeme například na stránky: https://weiki.bio/ nebo  https://laiven.org/produkty/probiotika-pro-rostliny-flora/