Dobromysl obecná (Origanum vulgare) – lidově voněklas, červená lebeda, mysl domácí, dobrá mysl, dobrotnice, zimní majoránka, pamajorán, divoká marjánka, dobráček, oregano… je vytrvalá až 60 cm vysoká medonosná bylina pocházející z mírného a subtropického pásma Evropy a Asie. U nás roste dobromysl na slunných pasekách, na stráních a hlavně se s oblibou pěstuje na zahrádkách. Vypěstovat si ji můžeme jednoduše ze semen (vyséváme v polovině dubna), sazenicemi (raději až po ledových mužích) lehce se také rozmnožuje dělením trsů. Vytváří hustý porost, kvete od července do srpna – květy mají růžovou nebo nachovou barvu a krásně voní.
Sbíráme kvetoucí nať v délce asi 15 – 30 cm od vrcholu rostliny (2krát do roka), nejvíce vonné silice má kolem poledne. Sušíme ji pak přirozeným teplem třeba v zavěšených svazečcích.
Obsahovou látkou je tedy silice a její podstatnou složku tvoří thymol, karvakrol a další terpeny.
Odedávna je dobromysl považována za vynikající léčivku. Nejslavnější lékař starověku, zakladatel racionálního lékařství a uznávaný „otec medicíny“, Hippokrates ji pokládal za prostředek na posilnění nervů a doporučoval ji také při plicních chorobách.
V lidovém léčitelství se využívá její silný protikřečový prostředek – zejména při kašli, astmatu a bronchiálním kataru. Působí také dezinfekčně a protizánětlivě, zvyšuje vyměšování žluče, používá se při průjmech a žaludečních potížích. Je osvědčeným uklidňujícím prostředkem (dobromysl – dobrá mysl), kloktadlo si připravíme při zánětech či v krku a dásní, zevně se používá na obklady špatně se hojících ran a při posilujících koupelích, či na kožní infekce a lišej.
Dobromysl – oregano je složkou mnoha kořenících směsí a skvěle ochutí pizzu, těstoviny, zeleninové sláty, ryby…
A víte, že dobromysl patřila mezi tzv.svatojánské kvítí trhané na svátek sv. Jana, které mělo chránit lidi i domácí zvířata po celý rok před nemocemi a veškerým zlem.
