STÍN V ZAHRADĚ A VÝBĚR KVĚTIN 1/II

Jestliže máme zahrádku, kde převládá stín, možná se domníváme, že nemáme příliš na výběr. Snad nám tu porostou jen rostliny okrasné listem – ale není to tak zcela pravda. Existuje mnoho květin, které rostou a kvetou i ve stínu. Nejvíce se na stinná místa hodí trvalky se svou širokou škálou květů, která nás vždy příjemně překvapí. Jejich výhodou je, že je vysadíme jen jednou a ony se každý rok vrací.

Stín a květiny

I v tmavém koutě mohou kvést rostliny tolerantní ke stínu a vnést sem trochu veselých barev. Je tedy třeba zjistit, které květiny dobře rostou i bez slunečních paprsků. Například: čechrava, monarda, zvonečky, srdcovka…

Pokud hledáme rostlinu s dlouhodobým kvetením a která se dá pěstovat ve stínu, pak se rozhodneme pro skvělou atraktivní čechravu (Astilbe), která splní a ještě překročí naše očekávání. Poznáme ji na dálku podle vysokých načechraných chocholů, které se tyčí na listy podobnými kapradinám – kvete od června až do srpna. Zvolíme pro ně humózní neutrální půdu, spíše mírně kyselou a vlhkou, sucho by mohlo způsobit zasychání listů. Pěstujeme-li astilbu na slunném stanovišti, pak jí musíme dopřát vydatnou zálivku.

Monarda (Monarda), také zavinutka či zavrnutka je trvalka, která nás dokáže mnohonásobně potěšit: svým vzhledem, příjemnou aromatickou vůní, zajímavou stavbou květů, dlouhou dobou kvetení i léčivými účinky. Z toho vyplývá, že by neměla na zahradě chybět. Je příbuzná kopřivě, ale je mnohem hezčí. Protože je velkým lákadlem pro včely, říká se jí také včelí balzám. Kvete celé léto – na rostlinách se objevují už v červenci a vydrží až do října. Po odkvětu se nemusí odstraňovat; rostlinu to nijak nevysiluje a po uschnutí ji květy zdobí dál.

Na skalce či květinovém záhoně určitě nikde nechybí zvonky a zvonečky (Campanula). Ve volné přírodě jich najdeme více než 800 druhů, rostou zejména v mírném pásmu severní polokoule. Vyšlechtěna byla řada kříženců a překrásných kultivarů.

Na začátku jara zdobí zahradu květiny ve tvaru srdce, je to srdcovka (Dicentra spectabilis), říká se jí také krvácející srdce. Přitahují naši pozornost svými dlouhými klenutými stonky, atraktivními modrozelenými listy a pak květy, které mohou mít růžovou a bílou nebo plně bílou barvu. Rostlině se daří spíše v polostínu nežli na plném slunci. Vybíráme jí proto stanoviště pod stínem stromů.

Konvalinka vonná (Convallaria majalis) je vytrvalá jedovatá rostlina, která upřednostňuje kyselé a kypré půdy, roste v lesích i na loukách, ve vlhčích půdách. Stvol mezi dvěma jednoduchými listy nese hrozen bílých vonných zvonečkovitých květů, kvete od května až do června. Konvalinka vyhledává polostinná či stinná stanoviště.