JEDLÉ PLANÉ ROSTLINY 3/4

22Naše příroda je opravdu bohatá na jarní vitamíny, minerály i živiny, které vítáme právě po „smutném“ zimním období. Některé najdeme jako „nepříjemný plevel“ na zahrádce, jiné na louce, v sadu, u lesa…

Jak využít plané rostliny – byliny

Plané rostliny nám nabízejí zdravé obohacení jídelníčku. Každý zahrádkář zná určitě hodně druhů plevelu, a pokud je ještě nezná, určitě se podívá do odborné literatury.

Kopřiva, kozí brada, kozlíček a mochna

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) preferuje vlhčí, těžší půdy a stín. Roste na rumištích, v příkopech i ve vlhkých lesích. Sbíráme mladé výhonky a používáme je výhradně tepelně upravenou. Staří Slované používali stonky kopřiv k výrobě vlákna na ošacení.
Kopřivové těstoviny: 500 g pšeničné celozrnné mouky, 3–4 vejce, 50 g kopřivy, špetka soli. Kopřivu omyjte a rozmixujte tyčovým mixérem, přidáme vejce, sůl a mouku. Vypracujeme těsto, rozválíme je válečkem a nakrájíme na dlouhé a široké nudle.

Kozí brada východní (Tragopogon orientalis) roste na loukách, mezích, při okrajích cest. Preferuje místo na slunci. Jedlé části: mladé listy, stonky, úbory, kořen. Kořeny sbíráme na podzim nebo zjara, mladé listy a stonky od jara do pozdního léta.
Ovesná polévka: Na oleji zpěníme cibulku, zalijeme vodou, přidáme najemno nakrájené kořeny kozí brady a vaříme asi 15 minut. Před koncem varu přidáme nadrobno nasekanou nať a listy, vsypeme 2 hrsti ovesných vloček, dochutíme česnekem, solí, pepřem. Na ozdobu přidáme květy kozí brany ci sedmikrásky.

Kozlíček polní (Valerianella locusta) je nenáročný, roste na mezích, náspech a rumištích, můžeme ho i pěstovat. Mladé listy a listové růžice sbíráme na jaře (březen až duben) a na podzim (září až listopad). Obsahuje množství vitamínu C, B, karoten a další. Z minerálních látek je tu fosfor, vápník a železo.
Kozlíčkový salát: 3 uvařená vejce, jedna cibule, 2 lžíce oleje, 1 lžíce octa, cukr, sůl, pepř a kozlíček. Anebo bylinu dochutíme jablečným octem, solí a olivovým olejem. Výborný je do salátů, polévek a pomazánek.

Mochna husí (Potentilla anserina) – najdeme ji na okrajích cest, na rumištích a železničních náspech. Vyhovují jí vlhčí výživné půdy. Listy a květy sbíráme od května do srpna, kořeny od září do zimy.
Využití: Mladé jarní výhonky a listy nám zpestří saláty, nádivky, polévky i pomazánky. Kořeny připomínají chutí pastinák.

Podběl, popenec a ptačinec

Podběl lékařský (Tussilago farfara) je známá jarní byliny, kterou najdeme na okrajích cest, rumištích, vlhkých polích… Jedlé části jsou květy, které sbíráme od března do dubna a listy od jara až do listopadu.
Drožďová pomazánka s listy podběle: Na lžíci oleje osmažíme cibuli, přidáme droždí a mícháme až do rozpuštění. Ve vajíčku rozmícháme hrst jemně nasekaných lístků podběle, 2 lžíce ovesných vloček, 2 stroužky česneku a vlijeme k tekutému droždí.

Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea) známe z lesů, park, okrajů cest a roste hojně i na zahradách. Naši předkové jej považovali za magickou bylinu, věřili, že je ochrání před mořem i čarodějnicemi. Jedlé jsou mladé výhonky a listy, které sbíráme po celé vegetační období.
Využití: V kuchyni má své místo odnepaměti. Čerstvé jarní lístky popence spolu s mladými kopřivami a dalšími bylinkami nesmí nikdy chybět v tradiční velikonoční nádivce. Používá se do salátů, polévek…

Ptačinec prostřední nebo p. žabinec (Stellaria media) roste na vlhkých stinných stanovištích. Jedlá je celá rostlina a sbírat ji můžeme po celý rok – i v zimě. V lidovém léčitelství byl uznáván jako posilující prostředek a zevně na rány.
Využití: Ptačinec je příjemně křupavý a má jemnou chuť. Přidáváme ho všech zeleninových do salátů, můžeme ho kombinovat s listy pampelišky, čekanky, šťovíku…