ČERSTVÉ VITAMÍNY V ZIMĚ

Listí zdobí listopadové zahrádky a rychle se  kupí kolem stromů. Pravidelně ho shrabujeme a přidáváme s dalšími zbytky rostlin do kompostu, případně si můžeme připravit tzv. listovku. Pozdní zeleninu stále necháváme na záhonech – čím déle, tím lépe vyzraje a můžeme ji pak beze strachu uskladnit.

Která zelenina přezimuje bez problémů

Některé druhy zeleniny vydrží na záhonech po celou zimu, nevadí jim ani trvalé mrazy a stále je můžeme sklízet jako čerstvé.
Košťáloviny – jako například kapusta, a to jak kadeřavá, tak i růžičková. Ponecháme je na záhonu a před příchodem mrazů nakopčíme, aby je vítr a sníh neponičily. Sklizeň růžičkové kapusty ukončíme někdy začátkem února, potom se už totiž rostlina připravuje na kvetení a růžičky se začnou otevírat.
Další zelenina vhodná pro zimní sklizeň je černý kořen. Je to zelenina velmi cenná, i když u nás zatím stále jen málo pěstovaná. Může se konzumovat jak v syrovém stavu, tak i po kuchyňské úpravě. Je vhodný také pro diabetiky, protože namísto cukrů obsahuje polysacharid inulin. (Inulin je polysacharid označovaný za nízkokalorickou rozpustnou vlákninu; na rozdíl od ostatních sacharidů však obsahuje pouze málo kalorií.)
Z cibulových zelenin je pro přímou zimní sklizeň vhodný také pór. Před zimou zakryjeme porost tenkou vrstvou suchého listí nebo třeba posekané slámy. Zajistíme si tak, že půda velmi nepromrzne a my můžeme pór sklízet po celou zimu.
Z vytrvalých zelenin dobře přezimuje také chřest, křen, pažitka, reveň, zimní cibule, topinambury a další druhy. Musíme je dobře připravit na zimu; chráníme je přikrývkou proti možným holomrazům.

Červené zelí

Musíme být opatrní a nezapomenout na některé choulostivější druhy, které nesnesou ani slabší mrazíky.
Jedná se hlavně o červené zelí. Když je sklízíme, měly by být hlávky přiměřeně suché. A jestliže do příchodu mrazů není zelí dostatečně vyvinuté, sebereme je i s kořenem a ve světlém sklepě je založíme do navlhčené zeminy.

Celer a petržel

Celer sice nepatří mezi nejchoulostivější druhy, snese dokonce i slabší mrazíky, ale před příchodem těch silnějších je nutné ho sklidit. Využijeme i zelené aromatické listy: seřízneme je asi 2 až 3 centimetry nad srdíčkem a dáme je usušit (uchováme je pak v dobře uzavíratelné nádobě).
Petržel kořenová i naťová může zůstat venku i přes zimu. Nemusíme se bát, její kořenová soustava je proti mrazu dostatečně odolná. Nať můžeme sklízet i pod sněhovou přikrývkou, když je však zamrzlá, raději se jí moc nedotýkáme. Je třeba počítat také s tím, že petrželové listy během zimy zežloutnou, ale v březnovém předjaří se zase zelené lístečky objeví.
Kořeny petržele uskladňujeme jen pokud jsou zdravé a neporušené. I ty jen málo poškozené dáme na rychlou spotřebu, anebo je sušíme či sterilizujeme.

Jak zeleninu dobře uskladnit

Při uskladňování zeleniny dodržujeme určité zásady.

• Aby dlouho vydržela, musí být v době sběru dobře vyzrálá – předčasně sklizená většinou začne hnít.
• Zeleninu sklízíme za suchého počasí, nejlépe v dopoledních hodinách, aby mohla dobře oschnout.
• Do suchého chladného sklepa ji ukládáme očištěnou (nesmíme ji však mýt) od zeminy ještě téhož dne odpoledne. Teplota by tu neměla klesnout pod bod mrazu a zároveň by neměla být vyšší než 5 °C – znamená to, že musíme co nejčastěji větrat.