JAK USKLADNIT KOŘENOVOU ZELENINU

 V uplynulé sezóně se nám na zahrádce skvěle dařilo. Úroda překročila naše očekávání a sklizená zelenina už čeká na zimní časy. Uskladnili jsme však kořenovou zeleninu opravdu správně? Vydrží nám v dobré kvalitě co nejdéle? Jak ji tedy uskladnit, aby zůstala čerstvá a plná vitamínů.

Důležitá je doba a způsob sklizně

Se sběrem kořenové zeleniny bychom neměli nikdy spěchat. Pokud bychom sklízeli například mrkev či petržel předčasně, zcela jistě se nám to nevyplatí. Budou totiž méně trvanlivé.

Sbírat bychom měli vždy za suchého počasí, a to od října až do příchodu prvních mrazů. Ke sklizni budeme potřebovat hlavně rycí vidle (nebo rýč) – s jejich pomocí se nejlépe vybírají druhy zeleniny s dlouhými kořeny. Je to například mrkev, petržel, pastinák i černý kořen, červená řepa a další druhy kořenové zeleniny.
Opatrně je vyndáme a očistíme od zeminy. Jejich nať neodřezáváme, ale jen ručně a opatrně vykroutíme, abychom nepoškodili srdíčko.

Pro zimní uskladnění určíme jen kořeny zdravé, nepoškozené a dobře vyvinuté. Před uložením je necháme dobře oschnout.

Kde bychom měli zeleninu uskladnit

Zatímco u ostatních druhů zeleniny máme pro uskladnění na výběr (zavařování, sušení nebo snad mrazení), u kořenové zeleniny je možná jen jedna základní a zároveň i nejvhodnější volba a tou je uskladnění v chladné a vlhké místnosti, která však musí mít dobré větrání. Takovým místem byly v minulých dobách hlavně sklepy (bez izolace vlhkosti), které však v současné době běžně k dispozici nemáme… A pokud snad ano, využíváme je většinou k uskladnění brambor. Od nich bych však kořenová zelenina „napáchla“.
Je tedy nutné najít jiná vhodnější místa a vytvořit ideální podmínky, aby vydržela co nejdéle a v co nejlepším stavu.

Ideální podmínky pro kořenovou zeleninu

Aby kořenová zelenina vydržela dlouho čerstvá, aby přes zimní období zůstala bez snížení kvality, je pro dlouhodobému skladování nejdůležitější stabilní teplota a vlhkost. Kořenová zelenina potřebuje místo s teplotou v rozmezí mezi 2 až 6 °C a také stálou vysokou vlhkost vzduchu – a to nad 90 %.

Pak nám jednotlivé druhy vydrží: mrkev a petržel 4 až 6 měsíců, celer 3 až 4 měsíce, červená řepa 1 až 3 měsíce, tuřín 2 až 4 měsíce, ředkev 1 až 2 měsíce, brukev či vodnice 4 až 5 měsíců, a křen dokonce celý rok.

Ideální podmínky na skladování kořenové zeleniny by nám nabídla i chladnička (především její zeleninové boxy), bohužel její prostor není tak velký, a je proto nutné hledat další možné varianty. Často to bývají různé sklepy, garáže i další místnosti bez vytápění.
Teploty se v nich během podzimních a zimních měsících přibližují ideálním hodnotám (tedy 2 až 6 stupňům Celsia) a nikdy neklesnou pod nulu.
Bohužel problémem zůstává nedostatečná vlhkost, protože pak začíná zelenina měknout, vysychat, vráskovatět. Vlhkost můžeme částečně zvýšit zvlhčovačem nebo nádobou s vodou pro pomalé odpařování, postavíme ji v blízkosti zeleniny.
K nutnému větrání docela určitě nepřispívají především igelitové sáčky, které naopak podporují vznik plísní a hniloby. Nejlepší tedy je vždy uložit kořenovou zeleninu do regálů či bedýnek, kde může volně „dýchat“.