Batáty jsou sladké často oranžové brambory, jejichž domovem jsou tropické oblasti Ameriky. Díky kolumbovským výpravám se jejich pěstování rozšířilo po celém světě. Můžeme si je koupit a pěstovat i u nás. Zvykneme-li si na jejich nasládlou chuť, zjistíme, že jsou opravdovou pochoutkou, a navíc oceníme i jejich významnou nutriční hodnotu.
Jak vypadají batáty
Rostlina má vytrvalou lodyhu s plazivými stonky, ten může být dlouhý až 5 metrů a je silně rozvětvený. Srdčité listy bývají mezi žilkami trochu zvlněné. Zvonkovité květy v barvě levandulově modré až červenofialové bývají poměrně velké (u některých druhů se ale květy vůbec neobjevují).
Co obsahují hlízy
Kořenové hlízy batáty jsou velké asi jako pěst, mohou být bílé nebo nachové, jsou sladké a obsahují hodně škrobu.
V těch žlutooranžových se nachází hlavně betakaroten – chrání sliznice před infekcí, je důležitý pro naše oči.
Červené bataty pomáhají srdci i zraku a jsou dobré jako prevence rakoviny prsu či prostaty.
Fialové bataty jsou bohaté na antokyany, a tak pomáhají při prevenci degenerativních chorob.
Bílé batáty s fialovou dužinou prý přispívají ke zdravé dlouhověkosti a také ke zlepšení myšlení a paměti. Navíc chrání proti rakovině ledvin, žlučníku či tlustého střeva.
Batáty sice nejsou všelék, ale častější konzumací můžeme pozitivně ovlivnit náš zdravotní stav, například nespavost či únavový syndrom, předcházíme tím depresi i ekzémům nebo pálení žáhy, sluncem spálené pokožce, stařeckým skvrnám i rychlému stárnutí apod.
-
- I.B. ‘MAHINA TOLU’
-
- HLÍZY – SKLIZEŇ
-
- I.B. TRICOLOR
Jak na pěstování
Batáty mají rády teplo, jakmile teplota klesne pod 7 °C, zastavují svůj růst. Ke svému růstu potřebují také mnohem víc času než klasické brambory. Protože u nás by dostatek času na vytvoření hlíz neměly, je daleko vhodnější pěstovat je ze sazenic.
Pro povijnici vybereme teplé a slunné stanoviště s plným sluncem. Vyhovuje jim lehká propustná, hlinitopísčitá půda, která má dostatek humusu. Pod bataty hnojíme nejlépe dobře odleženým chlévským hnojem nebo průmyslovými hnojivy s poměrem živin NPK v poměru 1 : 1,5 : 2.
Na jednom místě bychom je neměli pěstovat déle než 3 roky. Mohla by se totiž začít šířit houbová choroba Fusarium batatis (způsobuje žloutnutí listů, usychání, zčernání pletiva…). Pozor – takovéto napadené rostliny se nesmí používat k rozmnožování, je nutné je hned odstranit a spálit.
Hlízy sklízíme, když jsou zralé – je to tehdy, když rostlina začne usychat. V našich podmínkách to bývá v září až říjnu. Sklízíme je tak, že vždy ty největší hlízy opatrně odhrabáváme. Aby se daly hlízy dobře skladovat, musíme je sklízet jen za sucha a jejich slupku nesmíme porušit. Po sklizni je sušíme při 30 °C a skladujeme v suché místnosti s teplotou asi 13 až 15 °C – vydrží tam i měsíc.