STÉVIE – JAK JI PĚSTOVAT

Nové sladidlo steviosid, který se používá jako sladidlo, se získává z jihoamerické rostliny stévie. Je až tři sta krát sladší než sacharóza, a proto se stalo cennou náhradou za všechny formy cukru. I když pochází z tropických a subtropických částí je možné pěstovat ho i u nás.

Jak si vypěstovat sladkou trávu

Stévie je rostlina teplomilná, ve své domovině, což jsou tropické a subtropické oblasti, je stálezelenou trvalkou. Avšak v chladnějším klimatu se pěstuje jenom jako letnička.
Tvoří bohatě rozvětvené keře. Může dosahovat výšky od 30 až do 190 cm Kvete oboupohlavními bílými kvítky a její hnědá semena jsou velmi drobná. Vítr je snadno roznese, mají však jen krátkodobou klíčivost, proto je jistější stévii množit vegetativně pomocí řízků.

Sladké látky se nacházejí pouze v nadzemních částech rostliny. Koncentrace sladidla – steviosidu je přímo úměrně závislá na klimatických podmínkách stanoviště, kde stévii pěstujeme, a největší je vždy před kvetením.

Co potřebuje stévie

Stévie potřebuje hlinitopísčitou půdu s pH 4,5 až 5; vyhovuje jí pěstování na půdách s vysokou spodní vodou. Je to rostlina náročná na světlo – proto jí ho musíme dopřát. Zálivka – stévie má mělký kořenový systém ukrytý hned pod povrchem půdy, proto je potřeba ji pravidelně zavlažovat. Povrch půdy můžeme před vysycháním chránit třeba mulčem. Rostlina má ráda teplo, na mráz je velmi citlivá. Nevyhovuje jí pod 15 °C ani přehřívání přes 40 °C (pozor je třeba si dát i u rostlin pěstovaných ve skleníku). V podstatě nemá žádné nepřátele – proti škůdcům se chrání sama svými sladkými látkami.
Nejlepší chuť mají mladé lístky, které se sklízejí před květem.
Můžeme ji pěstovat i v květináči za slunečním oknem, půdní substrát však musí být soustavně vlhký. Z dorostlých rostlin si pak trháme sladké lístky podle potřeby.

Rozmnožování

Stévie se rozmnožuje vegetativně pomocí řízků nebo můžeme zkusit i výsev semen.
Na výsev si připravíme prosátý dobře propustný dezinfikovaný substrát, na který nasypeme semínka, pak přikryjeme malinkou vrstvou zeminy a opatrně zavlažíme. Klíčení trvá 10 až 14 dní a vyžaduje teplotu od 20 až do 25 °C. Jakmile mají rostlinky 4 až 5 párů pravých listů (cca po 50 dnech), můžeme je (za příznivých podmínek) vysadit na záhon.
Rozhodneme-li se pro vegetativní množení, pak je třeba na začátku léta odebrat z mateřské rostliny stonkové řízky (30 až 50 cm dlouhé) s vrcholovým pupenem a párem listů. Ošetříme stimulátorem růstu a šikmo zasadíme do propustného substrátu. Zakoření za 1 až 2 týdny.

Využití sladké trávy

Stévie se používá hlavně v potravinářském průmyslu, ale také například v přípravcích pro ústní hygienu.
Doma pak stévie využijeme ve formě čerstvých nebo sušených drcených lístků. Jelikož stévie nemá stabilní obsah sladidla, je dobré si její sladivost předem odzkoušet.
Ovocný čaj si osladíme tak, že k čajové směsi přidáme 1 až 2 lístky stévie, zalijeme horkou vodou a necháme 15 minut vyluhovat. Pravý čínský čaj sladíme po dvou až třech minutách louhování čajových lístků – pak teprve přidáme lístky stévie. Podobně sladíme i kávu.

Pokud bychom chtěli osladit třeba zákusky, musíme počítat s tím, že její dávka objemově nenahradí původní dávku cukru. (Asi ¼ lžičky rozdrcené sušené stévie se sladkostí rovná jedné plné lžičce cukru).
Osvěžující nápoje sladíme tak, že si ze stévie uděláme nejprve sladký nálev (několik lístků zalijeme horkou, NE vařící vodou a necháme je 10 až 15 minut louhovat) a jím teprve nápoje sladíme.
Citronáda: z poloviny citronu nastrouháme kůru do ½ litru studené vody, přilijeme 250 ml čerstvé citronové šťávy, podle chuti osladíme nálevem ze stévie. Přidáme několik kostek ledu a ozdobíme plátky citronu a lístečky máty.