PŮDA JE ALFOU OMEGOU ZAHRÁDKÁŘE 2/II

Půda je opravdovým pěstitelským základem. A zahradník by jí měl každý rok věnovat pozornost, aby mohl zkvalitňovat její složení a pak teprve pěstovat své rostliny.

Jakou máme půdu na naší zahrádce

V různých místech naší země…v každé zahrádce se může půda značně lišit. Jednotlivé půdní druhy se různí poměrem jílovitých, prachových a pískových částic.

Pro zahradníka je nejlepší půda hlinitá, která obsahuje písek, jíl i organickou hmotu ve správném poměru, což znamená, že se s ní dobře pracuje. Dobře váže živiny, je vhodně propustná a soudržná. Daří se v ní naprosté většině rostlin. Většinou se podle potřeby upravuje vápnem nebo rašelinou.
Jílovitá půda také není špatná, dobře váže živiny a drží vodu. Zůstává však i na jaře dlouho studená, jen nerada se prohřívá. A také bývá dlouho zamokřená, v parném létě vytváří nepropustné krusty. Hůř se s ní pracuje a je třeba odlehčit ji pískem nebo kompostem.
Velmi lehká a propustná díky vysokému poměru písku a štěrku je půda písčitá, snadno se zpracovává. Její nevýhodou je přílišná propustnost vody, s níž se vyplavují i živiny. Rostliny musíme častěji zalévat a hnojit. Její půdní vlastnosti zlepšíme kompostem.

Kromě těchto základních druhů se můžeme setkat s půdami kamenitými, vápnitými a rašelinnými – v každé převažuje určitá složka, která pak ovlivňuje způsob jejího zpracování. Zatímco v rašelinných půdách (mají pH nižší než 6 a nemají dostatek fosforu) se bude dobře dařit kyselomilným nebo vřesovištním, v půdách vápenitých (s pH větším než 7) zase nemůžeme pěstovat druhy vápnostřežné.

Jak naši půdu vylepšovat

Důležité je zjistit, jakou půdu máme na naší zahrádce, abychom se o ni mohli postarat a podle potřeby při pěstování našich rostlin zvelebit. Můžeme se obrátit na akreditovanou laboratoř, což je určitě nejspolehlivější, ale také to není laciné.

Anebo si zkusíme udělat rychlý jednoduchý test sami: Do dlaně nabereme těsně zpod povrchu trochu půdy, navlhčíme ji a pak promačkáme – pokud se z ní stane:
tvrdá kulička s lesklým povrchem – obsahuje zřejmě větší obsahu jílu
kulička je drsná – jedná se o půdu písčito-hlinitou
hladká kulička – půda je pravděpodobně hlinitá
vytvoříme-li šouláním váleček – jde o půdu jílovitou
půda se nedá formovat (nebo jen s obtížemi) – máme na zahrádce půdu jílovo-písčitou (dobře se obrábí, ale neudrží vodu a živiny – proto zaléváme a doplňujeme je)

Pokud tedy známe složení půdy na zahrádce, víme, že ji můžeme pro pěstování našich rostlin zvelebovat. Například ji promícháme s jiným druhem zeminy, zapracujeme kompost, pohnojíme, přidáme písek nebo rašelinu…