Základním prvkem každé zahrádky a také všech rostlin je samozřejmě půda, která zajišťuje živiny a které každý správný zahrádkář věnuje nemalou pozornost, starostlivost a péči. Jeho prvořadým úkolem je zjistit složení půdy, poznat její vlastnosti, aby pak úroda byla co největší a nekvalitnější.
Z čeho se skládá půda
Každá půda se skládá z anorganických (minerálních) a organických látek, z vody a vzduchu. Vrstva humusu může tvořit třeba jen několik centimetrů, ale někde třeba dosahuje i přes jeden metr. A základem úrodnosti půdy je právě její organická část, množství a také kvalita humusu.
Její vrchní část je nejúrodnější, při rozboru bychom tu našli rozkládající se rostlinné i živočišné zbytky. Ve spodní části (v podloží) je barva světlejší, pod ním se nachází tzv. mateční hornina. (Mateční nebo matečná či mateřská hornina tvoří podkladový masív.)
Půda v našich krajích
Kvalitní půda je základem fungování každé zahrady. Ale nebývá to tak jednoduché, jak bychom si někdy přáli. Největším problémem zahrádkáře je určitě neznalost – kdy nedokážeme správně určit, jaké má naše půda nedostatky a neumíme jí tedy pomoci.
V každém případě je dobré naše pěstitelské záměry podřídit specifikům půdy. Samozřejmě nás zajímá, jaké půdy se vyskytují u nás, v naší republice. V různých částech naší země se půda může značně lišit, proto ji podle vlastností rozdělujeme do několika půdních druhů. Ty se liší hlavně poměrem jílovitých, prachových a pískových částic.
Poznatky podle půdoznalství neboli pedologie
V hornatých oblastech, kde rozklad horniny postupuje pomalu, jsou to půdy kamenité a skalnaté. Dále se u nás nacházejí také půdy zasolené – pro pěstování jsou bezcenné, čím je půda slanější, tím je to horší. Naopak velmi úrodné jsou hnědé lesní půdy s drobnou hrudkovitou strukturou a bohatou zásobou živin a humusu. Nivní a lužní půdy kolem vodních toků mívají kyselejší až neutrální pH, bývají dočasně zaplavovány, mohou být bohaté na humus, ale hůře se obrábějí.
-
- PŮDA KAMENITÁ
-
- PŮDA SKALNATÁ
-
- PŮDA ZASOLENÁ